6 důvodů, proč je tetování pro člověka prospěšné

20.11.2022

Že je tetování jenom zkrášlování těla a nic jiného? Tak to vás těmito důvody rozhodně vyvedeme z omylu. :) 

1. Je to umění 

A stejně jako to klasické umění (malba, hudba, tanec apod.) může být i tetování expresivní, sdělovací či komunikativní. Může být použito účelově (např. k zakrytí jizev), nebo k prostému zkrášlení.  Vyvolává nespočet nálad, dokáže nést mnoho postojů a myšlenek a stejně jako umění i tetování lze využít k terapii.

2. Je to způsob sebeprezentace  

Nechat si udělat tetování je nejen úžasný způsob, jak uctít svého oblíbeného umělce (tatéra) tím, že nosíte jeho umění pod kůží, ale je to také skvělý způsob, jak naznačit svému okolí kdo jste, nebo co máte rádi. 

Tetování funguje jako senzační icebreaker (=prostředek k navázání, nebo uvolnění konverzace).

3. Je to něco, co vám nikdo nesebere 

A zřejmě proto tolik lidí tetování využívá jako způsob zaznamenání si důležitých okamžiků (např. svatba, dovolená), zapamatování si osob (prarodiče, děti), nebo zvěčnění si svých domácích mazlíčků (zvířecí portréty, pacičky). 

4. Tetování snižuje hladinu stresu 

Zdraví lidé, kteří pravidelně podstupují tetovací proces mají v těle nižší hladinu kortizolu (kortizol = stresový hormon) což potvrdila například studie z roku 2016.  Když tělo projde tetovacím procesem – tělo v reakci na bolest, vyplaví stresové hormony, které se posléze stabilizují a následně poklesnou. 

5. Podporuje rozvíjení imunitního systému

Imunitní systém je zprvu, kvůli poškození měkké tkáně, oslaben. Následně "napadne" nový předmět v těle (tetovací inkoust), až nakonec dojde k zahojení tetování. Pokaždé, když se člověk nechává tetovat, dokáže si imunitní systém s procesem zpracování inkoustu v těle poradit o mnoho lépe - učí se. Což má za následek také rychlejší hojení následných tetování.

6. Díky tetování se cítíte sebevědoměji

Myslím, že by vám to potvrdila většina potetovaných lidí. Potom, co se jejich tělo začalo plnit obrázky, které si sami vybrali a s kterými souzní, začali zároveň svoje tělo (konečně) milovat. Protože už to nebylo jenom o těle, naopak dříve "anonymní" tělo se stalo odrazem nositelovy osobnosti, uměleckého ducha tatéra a jakousi historickou kronikou jednoho života.